autor: Jonas Jancarik  Olo, super text. Pro nekoho mozna muze byt az prilis drsny a “deziluzorni”, ale (i podle vypraveni ostatnichi ubytovavajicich) predevsim pravdive, coz je na nem to nejcennejsi. Pro doplneni obrazu - ja jsem ubytovaval jednoho ze dvou vedoucich skupiny, 29 leteho George, ktery pracuje pro organizaci MYSA. Ta byla jiz dvakrat nominovana na Nobelovu cenu miru a pro kluky a holky ze slumu organizuje nejen fotbalove treninky a ligu, ale i kulturni programy, hudebni krouzky ap. - a prave tuto cast ma George na starosti. V jeho programech jsou stovky deti a ziskat cas na zajezd do Evropy ho stalo velke usili. George predstavuje v jistem smyslu protipol ke zbytku skupiny. Pochazi take ze slumu, ale diky programu norske vlady se mu podarilo stravit nekolik let studiem v Oslu a Bergenu. V Keni prosel nekolika vyssimi skolami - vypocetni techniky a hudby. U te nakonec zustal a k platu z MYSA si privydelava profesionalnim vystupovanim. Mezitim stihl hrat fotbal v proligovem Mathare United. Jeho kulturni rozhled je ohromujici a na rozdil od mladsich kluku se vypataval na ruzne veci temer porad. Snazil se srovnat kmenovou rozdelenost Keni s rozdily mezi narody v Evrope (”Takze jake jsou dalsi rozdily mezi vami a Moravaky, krome dialektu a oblibeneho piti?”). Jakoby se snazil nasat neco z tech hloubeji ukrytych a o to mozna dulezitejsich rozdilu ve vyvoji Evropy a Afriky. Demokracie v Keni podle nej funguje, ovsem omezeny rozhled volicu a jejich silna loajalita ke kmeni dostava k moci zkorumpovane a neschopne politiky. Mesto Nairobi se snazi podporovat investory mrakodrapu a zapomenout na slumy. (Jak jinak si vysvetlit, ze ze slumu se jiz nekolik let nevyvazi zadne odpadky?). Nicmene to, co George po kazdem katastrofickem popisu tamejsi situace nezapomel zminit, je nadeje. “Snad, za deset patnact let, to bude jine. Snad se lide budou citit Kenany a ne Kikuyu ci Luhya a svoji vladu si budou volit odpovedne.” K tomu ovsem nepomuze nic jineho, nez vzdelanost. S Georgem se ptam: “Ma smysl stavet fotbalovou akademii Barcelony za penize, za ktere se da postavit pet skol? Je spravne, ze dve tretiny kluku nemysli na nic jineho, nez karieru fotbalisty v Evrope? Je to snad chyba MYSA? A co se s tim da delat?” Kazdy at si odpovi sam. Nicmene je jasne, ze nadeji a budoucnosti Keni jsou predevsim takovi lide, jako je George. Clovek, ktery pochazi ze slumu a ma vuli a silu s nim neco udelat.

Na víkend 11.-13. května se do našeho školicího centra v Kosteleckých Horkách sjeli zástupci středních škol ze všech regionů, zapojených do projektu (Praha, Rýmařov-Bruntál, Olomouc). Dozvěděli jsme se, co kdo od projektu očekává, co nás v červnu čeká a naplánovali jsme řadu společných aktivit… a docela jsme si to i užili:) Koho by zajímalo ještě víc, fotodokumentace s programem semináře je na http://album.inmail.cz/*rozvojovy.fotbalek

Do projektu Fotbal pro rozvoj 2007 je zapojeno také 12 středních škol, vždy po čtyřech v každém ze 3 regionů, do nichž jejich keňští vrstevníci zavítají. V Praze jsou to Gymnázium Na Vítězné pláni, Gymnázium Jana Patočky, Střední pedagogická škola Horní Měcholupy a Gymnázium v Přípotoční. V bruntálském regionu jsou to Obchodní akademie Bruntál, Gymnázium Rýmařov, SSOŠ Prima Rýmařov a sportovní gymnázium Vrbno pod Pradědem. V Olomouci je to gymnázium Hejčín, Slovanské gymnázium, Moravské reálné gymnázium a Střední zdravotní škola. Vybraní studenti jednotlivých škol se zúčastní kromě fotbalového turnaje i společných interkulturních seminářů a besed. Zároveň nám studenti pomáhají i s realizací celého programu, se zaměřením volnočasových aktivit, s ubytováním aj. V době před konáním projektu pak v každé ze zúčastněných škol probíhá komentovaná výstava fotografií z Nairobi.