Ubytovával jsem jednoho ze dvou vedoucích skupiny, 29letého George, který pracuje pro organizaci MYSA. Ta byla již dvakrát nominována na Nobelovu cenu míru a pro kluky a holky ze slumu organizuje nejen fotbalové tréninky a ligu, ale i kulturní programy, hudební kroužky ap. - a právě tuto část má George na starosti. V jeho programech jsou stovky dětí a získat čas na zájezd do Evropy ho stálo velké úsilí. George představuje v jistém smyslu protipól ke zbytku skupiny. Pochází také ze slumu, ale díky programu norské vlády se mu podařilo strávit několik let studiem v Oslu a Bergenu. V Keni prošel několika vyššími školami - výpočetní techniky a hudby. U té nakonec zůstal a k platu z MYSA si přivydělává profesionálním vystupováním. Mezitím stihl hrát fotbal v prvoligovém Mathare United. Jeho kulturní rozhled je ohromující a na rozdíl od mladších kluků se vyptával na různé věci téměř pořád. Snažil se srovnat kmenovou rozdělenost Keni s rozdíly mezi národy v Evropě (”Takže jaké jsou další rozdíly mezi vámi a Moraváky, kromě dialektu a oblíbeného pití?”). Jakoby se snažil najít něco z těch hlouběji ukrytých a o to možná důležitějších rozdílů ve vývoji Evropy a Afriky. Demokracie v Keni podle něj funguje, ovšem omezený rozhled voličů a jejich silná loajalita ke kmeni dostává k moci zkorumpované a neschopné politiky. Město Nairobi se snaží podporovat investory mrakodrapů a zapomenout na slumy. (Jak jinak si vysvětlit, že ze slumů se již několik let nevyváží žádné odpadky?). Nicméně to, co George po každém katastrofickém popisu tamější situace nezapomněl zmínit, je naděje. “Snad, za deset, patnáct let, to bude jiné. Snad se lidé budou cítit Keňany a ne Kikuyu či Luhya a svou vládu si budou volit odpovědně.” K tomu ovšem nepomůže nic jiného, než vzdělanost. S Georgem se ptám: “Má smysl stavět fotbalovou akademii Barcelony za peníze, za které se dá postavit pět škol? Je správné, že dvě třetiny kluků nemyslí na nic jiného, než kariéru fotbalisty v Evropě? Je to snad chyba MYSA? A co se s tím dá dělat?” Každý ať si odpoví sám. Nicméně je jasné, že nadějí a budoucností Keni jsou především takoví lidé, jako je George. Člověk, který pochází ze slumu a má vůli a sílu něco udělat.